Všechny čaje jsou variantou zpracování téže rostliny - čajovníku čínského - latinsky Camelia sinensis. Až do poloviny 17.století se v kolébce čaje, Číně, připravoval výhradně zelený čaj. Původní lisované čajové cihličky zůstávaly čerstvé po dlouhou dobu a putovaly coby platidlo do vzdálených míst ve světě. Za dynastie Ming se však přestaly napařené a usušené lístky čaje lisovat a čaj tak dlouhou přepravou do Evropy výrazně ztrácel na kvalitě. To spolu s rostoucí poptávkou po čaji vedlo tamní výrobce k hledání způsobu, jak nejlépe uchovat čajové lístky. Zjistily, že nejlepší metodou konzervace je fermentace. A tak, přestože úplně první čaj, který Holanďané okolo roku 1610 do Evropy z Číny dovezly byl zelený, Evropa si na dlouhou dobu oblíbila právě čaj černý. Stal se součástí společenských rituálů i předmětem politických i hospodářských svárů. Způsoby zpracování a druhy černého čaje se od sebe v souvislosti na oblasti mnohdy značně liší. Základní fáze výroby černého čaje však zůstávají stejné.
Po sklizni a zavadnutí čajových lístků dochází k jejich svinování, při níž buněčné stěny popraskají a uvolní se buněčná š?áva. Fermentace je biochemická reakce, při níž dochází k oxidaci uvolněné buněčné š?ávy. Mění se při ní barva čajových lístků ze zelené na měďěnou a uvolňují se látky, které významně ovlivňují chu?ové vlastnosti čaje. Tyto látky jsou z velké části rozpustné jen v horké vodě, proto se černé čaje na rozdíl od zelených, zalévají právě vroucí vodou. Fermentace probíhá ve fermentačních místnostech při teplotě 35°-40°C za neustálého zvlhčování vzduchu. Velmi důležité je správně určit konec fermentace. Určuje se podle barvy čaje a jeho vůně. Bezprostředně po fermentaci se čajové lístky po dobu cca 20 minut vystavují proudu horkého vzduchu v sušící peci. Sušením se odpaří zbývající voda a buněčná š?áva naschne na svinuté lístky, které ješ?e více ztmavnou a získají typickou čajovou vůni. Při přípravě čaje spařením čajových lístků, dochází k uvolnění zahuštěné š?ávy, vzniká tak měděně červený, aromatický nápoj s povzbuzujícími a zdraví prospěšnými účinky.
Mezi nejdůležitější látky, které černý čaj obsahuje patří kofein, další důležitou látkou jsou třísloviny, které dávají čaji typickou natrpklou chu?. Z vitamínů skupiny B je zde obsažen ve vodě rozpustný B1, působí jako nervový vitamín, důležitý hlavně při duševní práci. Až doposud bylo v čaji objeveno 23 různých aromatických látek. Spolu s chlorofylem přispívají ke zklidnění nervů, napomáhají přenosu kyslíku do tělesných orgánů, stimulují duševní činnost i funkci dýchacího ústrojí.
Účinek černého čaje je dán způsobem jeho přípravy. Jestliže jsou čajové lístky vylouhovány pouze 2-3 minuty, do nálevu se uvolní kofein, který rovnoměrně povzbuzuje činnost mozku, nezatěžuje srdce a krevní oběh. Jeho účinek odeznívá pomalu. Působení kofeinu v čaji je jiné z toho důvodu, že se částečně váže na třísloviny (kofein v kávě naopak rozpumpuje srdce, působí krátce). Černý čaj se doporučuje louhovat 5 minut. Délka louhování se sílou čaje nesouvisí, odvíjí se od množství vody a čajových lístků. Čím méně vody a čím více lístků,tím je hotový čaj silnější. Pokud jsou lístky louhovány více než 5 minut, čaj hořkne a tmavne, na jeho sílu to však nemá vliv.
Vyhlášené čaje pocházejí především z Číny, Indie, Srí Lanky, Keni a Nepálu.